Milí.

Opět Vás po nějaké době zdravím z Morávky. Dnes jdu s myšlenkou pomíjivosti.

Včera večer jsem si pročítala mé staré zápisky v deníku a uvědomila jsem si, jak je vše v našich životech pomíjivé.

Musím se přiznat, že zrovna prožívám v životě opravdu nádherné období. Mám pocit, že jsem konečně nalezla ten dlouho hledaný klid, s mým mužem nám to klape, dětem se líbí ve školách, pracovně je to pestré a zajímavé a vše plyne bez nějakého velkého tlaku. Sem tam samozřejmě trochu ten klid něco rozhodí, ale za nějaký ten čas je zase vše, tak jak má být.

Nicméně, když jsem si včera pročítala staré zápisky, tak jsem si uvědomila, že vždy to v mém životě tak nebylo. S mým mužem jsme to měli divoké, bylo toho na nás hodně, k tomu si každý z nás řešil spoustu svých bolístek a programů, které se od dětství v člověku sbírají.  Dočetla jsem se, že v mém životě byly časy, kdy jsem nevěděla, co dělat a bylo mi opravdu těžko…. ale  P O M I N U L O   T O!!!

Když si člověk uvědomí, že pomíjivost je neoddělitelnou součástí života, tak zjistí, že ani to dobré, ani to špatné není navždy. Za to dobré v životě můžeme být vděční a to neradostné životní období jednou pomine, ať už se o to snažíme či nikoliv.

Nicméně, když si uvědomíme, třeba díky deníku, že se stále točíme v kruhu a není nám v tom dobře, tak se můžeme rozhodnout to změnit a z kruhu vystoupit. Asi před rokem jsem si právě díky deníku uvědomila, že roky toužím po klidu v mém životě. A až jsem se rozhodla tomu klidu dát opravdu prostor, tak přišel. Pustila jsem v životě to, co mi už nesloužilo a nevyživovalo mou duši případně pro mě bylo velkou zátěži a hlavně…jsem přestala vytvářet tlaky sama na sebe!

A tak moc doporučuji si psát deník. Je to úžasná zpětná vazba v životě, která zároveň úžasně čistí mysl, protože všechny myšlenky přenesete na papír.

Píšete si deník? Pokud ne a láká Vás to, tak není nic snazšího než začít!

Tak Vám přeji krásné podzimní dny a večery třeba při psaní deníku při svíčce.

S láskou

Iren