Ve vůních jsou vzpomínky  V pátek brzy ráno jsem dala péct chleby. Spaly u nás zrovna moje babička a maminka. A když se babička probudila, tak díky vůni právě upečeného chleba začala vzpomínat na své dětství (což miluji) 
Vyprávěla o tom, jak si doma mleli špaldovou mouku, jak babiččina maminka vařívala melasu, jak jim tatínek vyráběl dřevěné hračky, lyže, sáňky (byl stolař), jak si vše pěstovali na zahrádce a měli vše bio, jak žili skromně (třeba maso měli jen v úterý a neděli), ale zároveň jejich dětství bylo tak barevné 
Moje babička je spíše pozorovatelka, vypráví o svém životě jen zřídka, ale vždy jsem za to moc ráda  Tu skromnost z dětství si ponechala. Vaří vždy s láskou jako její maminka, miluje trávit čas se svými dětmi, vnoučaty i pravnoučaty a vždy se musím usmívat z jakých maličkostí se opravdu raduje…třeba když u nás na zahrádce pozoruje slepičky nebo dětičky  Dokáže pak o tom mluvit i několik dní Její vyprávění ukončila tím, že není třeba si v této době stěžovat, že máme vše potřebné. Její přání bylo, aby hlavně nebyla válka, protože ví, co válka znamená. Narodila se totiž před 2. světovou. A mě i dnes jeji vyprávění hřeje u 
Jsem vděčná za to, že mám takovou babičku a že naše děti s ní tráví čas a poslouchají jeji vyprávění  Skromnost a vděčnost se snažíme do našich životů s mým mužem vnášet, co je to jen možné. Učíme děti skromnosti a lásce k druhým. Ať už příkladem, povídáním si o životě či čtením nebo vyprávěním moudrých pohádek a příběhů. A z hloubky duše věřím tomu, že směr naší cesty je správný  Láska a vděčnost by měly být součástí každého okamžiku našeho života 
Přeji všem krásné dny s vděčností a láskou.

Iren